Obchod s lidskými orgány: Srbské srdce Johanovo

V březnu letošního roku měl premiéru film "Žetva" (v angl. originále Harvest). Režie a scénář Paul Kampf a Mladen Šević. Film byl natočen na motivy románu "Srpsko srce Johanovo" autora Veselina P. Dželetoviće a je inspirován skutečnými událostmi.

Jde o příběh německého barona Johana von Wagnera, který potřebuje transplantaci srdce. Nevyužije příležitosti, která se mu nabízí a srdce přenechává jinému pacientovi, který má děti. No jo, ale na další čekání na orgán moc času nemá a než by přišel n řadu, bylo by už pro něj pozdě. Chce si proto užít zbytku života, cestovat, bavit se a odjede do Říma. Z hotelu je ale unesen a dostane se do rukou překupníků s lidskými orgány.

Děj se vyvíjí tak, že srdce nakonec dostane, aniž by to dopředu věděl, je nucen zaplatit a vrátí se domů. Co se ale stane? Baron Johan má sny, ale ty sny nejsou jeho, je to paměť srdce, které dostal. Ve snu slyší zvony, vidí kostel, louky, dům, který on sám nikdy předtím neviděl. Johan se rozhodne pátrat po vzpomínkách svého srdce.

Cesta ho přivede na Kosovo a Metochii, kde objeví dům, kostel, ale jeho noční můry byly spojeny i se "Žlutým domem", kde docházelo k operacím. Johan potupně odhalí i ŽLUTÝ DŮM i totožnost člověka, který má na svědomí jeho únos a obchoduje s lidskými orgány. Johan pozná i čí srdce nosí, byl to Srb a byl zabit a zanechal po sobě syna.

Drama rodiny ale nekončí, maminka dítěte byla znásilněna pěti Albánci, a nakonec spáchá sebevraždu. Johan byl na jejím pohřbu a chce adoptovat chlapce se kterým má vztah jako otec se synem. Jeho strýc to ale z několika důvodů nechce dovolit. Johan se ale nevzdává, přejde na pravoslavnou víru, nezmění chlapcovo jméno a strýc nakonec povolí a Johan si chlapce odváží.

Happy end? Myslím si, že ani ne, spíš cítíte obrovskou bolest.

Na filmu jsem byla a později jsem si koupila i knihu. Proč o tom všem píšu? JE TO CITLIVÉ TÉMA a trochu i tabu, moc se o tom nemluví. Obchod s lidskými orgány byl a funguje i dnes. Žlutý dům je pojem a okolnosti byly samozřejmě zkoumány. Viníci? Musíte jim to dokázat a mít svědectví. Lidé, kteří chtěli svědčit zahynuli, lépe řečeno byli zabiti a zločinci nepotrestáni.

Dokonce, když se točil film, autor knihy dostal mnohamilionovou nabídku na sponzorování s jedinou podmínkou a sice, že nebude uvedeno, že zločiny se děly na Kosovu a Metochii. Autor to odmítl. Film nevznikal lehce a někteří herci nakonec hrát nechtěli. Proč asi? Vyhrůžky?

Obchod s lidskými orgány je téma, které není pěkné a jednodušší je o něm mlčet. V Česku nebude v distribuci ani film a kniha nebyla přeložena do češtiny. Kniha vyšla v roce 2020 na Slovensku, ale nevydala ji oficiální nakladatelství, ale Spolek Srbů se sídlem v Bratislavě. Kniha byla dosud přeložena do angličtiny, ruštiny, francouzštiny, němčiny, italštiny, japonštiny.

Jen přemýšlet o tom je bolestivé, ale válek je všude plno, takže orgány pro bohaté lidi pravděpodobně nechybí. Román navíc otevírá i dilema, zaplatím si orgán, který potřebuji a tuším i když to nechci vědět, že kvůli tomu mohl někdo zemřít.

Závěr: Závěr je těžké napsat, nenabízí se žádné řešení. Nicméně jsem ráda, že jsem viděla film a zaplakala si nad knihou a uvědomila jsem si, jaké hrůzné věci se kolem nás dějí.